Grazie, Oselce| Střední škola Oselce
Oselce

Grazie, Oselce

Dopis od italských žáků účastnících se pracovní stáže v Oselcích

Grazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie OselceGrazie Oselce

  Bylo 10 hodin ráno a my, lombardští studenti oboru truhlář, jsme odjížděli z Milána do Prahy. Čekala nás pracovní stáž v jakési střední škole v Čechách. Věděli jsme pouze název, který jsme ani nedokázali přečíst - Střední škola a Základní škola, Oselce (italská výslovnost – stretny skola a cakladny skola Oselče). Byla to naše první školní zkušenost v zahraničí - poprvé jsme měli možnost vidět a zhodnotit rozdíl mezi dvěma odlišnými zeměmi.

 První den jsme se ubytovali v hotelu Prácheň v Horažďovicích. Prostředí bylo na první pohled velmi příjemné a v průběhu pobytu jsme poznali personál, který byl vždy ochotný pomoci, a to i přes jazykovou bariéru.

Vnímali jsme rozdíly mezi Českou republikou a Itálií počínaje samozřejmě jazykem – čeština je pro nás velmi těžká, česká slova mají úplně jinou výslovnost, což vedlo často k úsměvným situacím. Další rozdíl se týkal každodenních zvyků – dřívější vstávání, velké snídaně, časné obědy a večeře (mimochodem italská kuchyně v hotelu byla výborná!)

Největší rozdíl ale spatřujeme z našeho pohledu budoucích řemeslníků v manuální zručnosti zdejších truhlářů. Oselečtí kluci nám pomáhali při výrobě intarzovaných hodin a podnosu. Tehdy jsme si uvědomili, že truhláři zde jsou manuálně mnohem zručnější než my. Práce truhláře v Itálii se stává stále více mechanizovanou a více orientovanou na strojní technologii. Po zkušenostech v Oselcích, kde nás práce opravdu bavila, nám přijde trochu líto, že se u nás ručně už téměř nevyrábí.

Měli jsme také možnost navštívit místní hrady a poznat kousek západních Čech. Kromě praxe a kulturních návštěv jsme měli také svůj volný čas pro vlastní zábavu, kdy jsme hráli s kluky z Oselec fotbal, stolní tenis a bowling. Všechno díky Lucii Staňkové, naší průvodkyni, která nám se vším pomáhala, organizovala všechny naše aktivity a plnila naše přání, často ještě dřív, než byla vyslovena. Právě díky její vstřícnosti se pro nás stal pobyt v České republice nezapomenutelným a v budoucnu se sem určitě vrátíme.

Jsme moc rádi, že jsme jeli právě do Oselec. Poznali jsme nové lidi, ke kterým jsme si za tři týdny stihli vytvořit pevné pouto. Mnohokrát děkujeme všem, kteří se na projektu podíleli!

Davide,  Marco, Alessio, Alex, Mattia a Giorgio

Účastníci stáže

(překl. Lucie Staňková) 

Autor fotografií: Lucie Staňková

Publikováno: 27.04.2016

Aktualizováno: 27.04.2016